Jdi na obsah Jdi na menu

[kokot]

15. 4. 2013

 

aneb POHÁDKA O PAPINOVĚ HRNCI

 

Ačkoliv může název článku vyznívat jakkoli odvážně, hrubě, ba i vulgárně, jeho pojmenování je celkově nevinné a důvod prostý. Slovo [kokot], francouzsky přepisováno jako cocotte, neznamená nic obyčejnějšího, nežli Papinův hrnec neboli prostě papiňák.

 0fc64f34d2f5cf251d8fc936630c9ae5--mmf250x250.jpg

A právě jako papiňák se občas (upřímně, často) cítím. Postupně se pod pokličkou hromadí pára. Jenomže díky tlaku, který se stále pohybuje na vyšších hodnotách a tlačí proto na pokličku každou chvíli silněji, je zkrátka po čase milý papiňák donucen trochu té páry upustit, v horším případě může přímo až vybuchnout, a to je sakra nepříjemné. Já? Takový nejnovější model papiňáku, byť konkurence je, jak jsem zpozorovala, velmi silná.

Troufám si tvrdit, že jsem velice spolehlivý, klidný, funkční, zodpovědný a mírumilovný modýlek Papinova hrnce, avšak co na světě trvá věčně a co na světě je stoprocentní?

Jsem navíc zvláštní druh papiňáku, poněvadž ten tlak se mě nedotýká uvnitř, neb tlak přichází jaksi zvenku.... Někdy je vážně fuška všemu tlaku bez újmy odolávat.

Všichni by hrozně chtěli dostat to nejlepší ze mě, jako z hrnce, ale může jeden hrnec rozdávat všem, aniž by kdokoli, alespoň jednou za čas, vzal ten hrnec do rukou, omyl jej a postavil na moment na takové místo, kde by mohl papiňák na vteřinku vydechnout?

Toť však již konec příběhu o papiňáku a přirovnání se k hrnci. Nutno podotknout, že v příští pohádce bych raději obsazovala nějakou lepší roli. Koneckonců, která role je tou lepší, viďte? Poněvadž každá role má něco pro a proti, každá role lze pojmout různě, asi záleží i na tom, kdo je jakým hercem a rovněž na tom, jaký scénář je předepsán. A režie? Jak veledůležitá věc! Často jsou Papinové hrnce a další postavy režírovány někým dalším, ale je dobré, že i prostý papiňák by mohl režírovat a vždy vzít celé představení do svých rukou. Přemýšleli jste už o tom někdy?

Já ano. A protože mám jasné představy o svém dalším představení, hodlám být přísným režisérem - zejména sobě samým. I roli dávám si hlavní, jenom nezpychnout! A další herci? Ještě jsem se vlastně nezmínila. Tohle nebude o hraní, nýbrž o prožívání. A pakliže se ke mně třeba přidají i další režiséři-prožívači, budu ráda. Když ne, vadit mi to taky nebude, poněvadž já neprahnu po hereckých výkonech, ale po opravdovosti a srdečnosti - tyhle věci mi v tom dosavadním představení (pro mě frašce) nehorázně chybí, přičemž co není od srdce - není upřímné, o čež nemám zájem. Tedy padá opona a další hra začíná. A název? Život.

Možná jsem trochu blázen, pravda, ale kdo dneska není? Já to mám ještě docela dobré, protože vím, co způsobilo mé bláznovství. Chtěli byste to vědět?

ŠTĚSTÍ.

* Štěstí, že vím - že nevím, štěstí, že jsem, že zdráva, že lidé milovaní zdrávi, že spolu, že pro sebe, že pro druhé, že rádi, že toužíce měnit, že toužíce zachovat, že srdce na místě pravém (byť vlevo), že máme možnost pracovat, že proto se vzdělávat, že proto představením se krůček po krůčku posouvat....

.... Vpřed.

opona.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

komentář ...

(Rolnina, 15. 4. 2013 19:52)

Myslím, že moc povedené! :-)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA