Jdi na obsah Jdi na menu

S rozumem v koncích...

21. 8. 2012

 

 

Den s datem 21. srpna 2012 se dvakrát nevydařil...

Asi mi nedělá dobře takové horko. Dneska se mi zkrátka povedlo udělat takových hloupých věcí... Snad se radši v tu chvíli zahrabat.

Nejhorší zážitek mám dneska díky dešti. Ještě jednou ti, dešti, děkuju!

Sukně příliš často nenosím, neb nepatří k mým oblíbeným kusům oblečení. Jenže dnes jsem chtěla učinit výjimku. Kolem třetí hodiny jsem měla domluvenou schůzku se svou kamarádkou a nevím proč, ale prostě jsem se dokonce namalovala, byť to normálně nedělám (nebaví mě to, trvá mi to dlouho, považuji to za zbytečné - neumím to)...

Celý den bylo počasí až k zalknutí. Tedy skoro celý den. Vyšla jsem si s dostatečnou rezervnou, abych vše zvládla včas. Jdu a jdu a najednou hrom, blesk.... a deštík léta! Co deštík - liják!

Naštěstí jsem u sebe měla mamky deštník. Zprvu se zdálo, že je to v pohodě, prostě mě deštník ochrání a bude... Omyl! Foukal totiž i ten protivný vítr, který mi vyhrnoval mou sukni, déšť mi tekl proudy na můj namalovaný obličej a mé letní botky působily, že neexistují...

Pršelo zhruba 20 minut. Z těch dvaceti minut jsem byla 15 minut na dešti. Říkala jsem si, že vyjdu o něco déle, poněvadž se znám a vím, že jsem vždycky všude brzy, ale zase jsem tak neučinila, což se mi opět vymstilo... Má předvídavá kamarádka mi předtím navíc volala, že si dáme sraz o něco déle, avšak má tvrdá hlava mínila jinak. Dobře mi tak.

Tak jsem tedy v tom největším dešti běžela v botičkách přes město, přičemž mě málem sejmul cyklista, deštník se mi obracel naruby, lidé skrz okna restaurací si na mě ukazovali prstem... Není se vážně čemu divit, protože jsem vypadala jako šašek! Ještě jsem si k tomu všemu povykovala. Studilo to!

Celou situaci jsem se snažila vyřešit krátkou zastávkou v nákupním centru. Vejdu tam a.... hrůza! Všichni lidé čekali u vchodu až přestane pršet a půjdou ven, ale já jsem to udělala opačně. Šla jsem totiž zmoklá jako slepice bez většího ostychu dovnitř. Teď už bych to neudělala! V tu chvíli jsem si vybavila scénu z filmu Bridget Jonesová. Chtěla jsem svůj vzhled nějakým způsobem upravit na WC, avšak neměla jsem u sebe 5 Kč a navíc jsem se ptala sama sebe, proč vlastně!?

Po trapasu v obchoďáku jsem vyšla ven a pokračovala ve své nejdelší cestě života. Už nepršelo!

V 15,00 hod. jsem přišla na místo naší schůzky. Kamarádka přišla na čas, protože předpokládala (zcela správně), že déšť ustane, měla dokonce funkční deštník. Tak za mnou ladně a spokojeně připlula, až se mi chtělo vraždit! Pak jsem si uvědomila, že za tuto "příjemnou" cestu si mohu jedině já sama a dostala jsem takový záchvat smíchu, že na mě koukalo celé náměstí. Nutno podotknouti - můj vzhled byl v tu chvíli vůbec nejhorší...

 

heslíčko: I TEN NEJHORŠÍ DEN JEDNOU KONČÍ.

 

obraz0612.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

KS

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Na všem se najde něco pozitivního

(Luky, 30. 8. 2012 20:05)

Když je den blbec a navíc nepřejícné počasí, tak se zkrátka daří :-)
Ale ber to z té lepší stránky. Pobavila si ostatní, jinak zamračené lidi :-)
Ono se jim to jednou vrátí a pak se budeš moct smát zase ty ;-)

:D

(jiná KS, 21. 8. 2012 22:24)

Celý příběh zní velice vtipně, tím spíš, když jsem ta zmíněná kamarádka :D a mohla jsem "mokrou slepici" :D vidět na vlastní oči. Ještě stojí za zmínku, že si toto promáčené stvoření sušilo vlasy na záchodě a při tom skoro ohrozilo na životě milého uklízeče :D.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA