Jdi na obsah Jdi na menu

Taška bez těla

18. 9. 2012


 
Nevím, jak chodíte do školy třeba zrovna Vy, jestli chodíte, ale já obyčejně nosím tašku na zádech. Taška, neboli chcete-li batoh, je, dle mého názoru, nezbytnou součástí k přenášení a nošení všech možných i nemožných věcí do školy…

To máte: učebnice, sešity (možná i desky na ně), penál (může mít třeba i tři patra, a to už je něco), bačkory, pravítka, kalkulačka, bloček na poznámky, svačina (ideální v krabičce, aby se pečlivě připravené jídlo nepomačkalo), pití (v době veder klidně dva litry vody) a tak dále a tak dále.
 
Teď schválně, jak moc velký batoh si představíte? Pakliže hádáte krosnu jako hrom, uvažujete správně! Vždycky strašně soucítím hlavně s těmi menšími a drobnými. Vezměte si takového chudáčka prvňáčka. A ten to má většinou všecko přímo vzorově od maminek, takže na tělo, které má zhruba 25 kilo, navěsí se batoh, který má klidně 15 kilo (soudím dle vlastní zkušenosti)!
 
Člověk k takovému batohu má až odpor. A co víc – křivá záda! To potom hrozně bolí a v horších případech se řekne, že ti mladí dneska nic nevydrží… "Maj si to někde jednoduše nechávat!" Jasně. A kde jako? Ve škole? A co když to někdo ukradne? A co když nějakou věc právě budete potřebovat u sebe doma?
 
Vždycky mě stoprocentně dostane debata důchodkyň třeba v autobuse o tom, jak je ta dnešní mládež otravná, jak prostě překáží, nedá starému člověku přednost v sezení a podobně. Chtěla bych nyní zdůraznit, že staré lidi ctím a vážím si jich, avšak tohle je na mě prostě příliš. Nadávají, prosím pěkně, na batohy!
 
Studenti, na mysli mé nejsou nyní studenti s kabelkami anebo vůbec ničím, ale ti připravení studenti, již za svou tašku nikterak nemohou. Vím od své všímavé babičky, která mi o době její často a ráda vypráví, že dříve měli ti samí studenti pero, sešit a nějaký pytel na svačinu, či co, a to bylo jako všechno. Trochu rozdíl, ne? Můžete si to srovnat se seznamem výše.
 
Na závěr bych chtěla dodat, že tašku zkrátka nosit budu – ještě několik let, neb jen tak se jí zbavit zkrátka nelze. Nejde to. Jsem z řad těch poctivých a připravených studentů, kteří mají vše splněno a všecko pěkně u sebe. Taky mi není příjemný ten enormní bágl na zádech, bolí mě záda, a navíc si skoro vždy připadám jako želva nebo šnek nesoucí svou ulitu. Nutno podotknouti, že ty dnešní kvalitní výrobky také za moc nestojí, takže takový ten děravý a všude popraskaný batoh na zádech není zrovna levná záležitost.
 
Abych uklidnila ty, kteří nemohou (nesnesou, protože nechtějí) v autobuse nebo tramvaji stát, tak slibuju, že téměř vždy, já takové lidi (radši) pouštím.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA