Jdi na obsah Jdi na menu

Děkuji

18. 11. 2013

  

 

  

Dříve než svět zas zažaluji
pro jeho nejistou tvář,
svůj pohled jistě nasměruji
k nebi – na sluneční zář.

Potom, když jasně uvidím,
že život je krásný a můj,
co na tom – ještě neumím,
vstříc půjdu stůj co stůj.

Nač si stále vyčítat, stěžovat,
vždyť žijeme jednou tu,
společně, proč by ne –
stvoříme Jednotu.

Možná jsem holka naivní,
avšak očima hledím upřímně,
a tedy slyš, brát něco za něco –
takhle to nefunguje.

Co dělat mám? Prosím, jen neptej se,
i ty v těle svém srdce máš,
s láskou, neboj se, zkus i dát –
pravda nic nestojí, a tak si jí važ.

Živote, děkuji za tebe
i za lidi, které mi osud dal
do cesty, po níž putuji,
ať plamen štěstí plane dál.

Za všechny úsměvy, za slzy,
za sny a trápení,
za milé Jitušky i za pohlazení –
přijmi mé DĚKUJI.

 

 

 

 

P.S. Věnováno Jitušce, té ze všech nejmilejší.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(Karolí(nka) :), 18. 11. 2013 20:46)

Jéé, tož to je vskutku krásné! Já DĚKUJI!!! :)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA