Ledaco
Když mám nervy - pojídám derby....
Přátelé, kamarádi. Přes tvář a knihu jsem laik, tož vůbec netuším, zda vůbec někdy dali byste mi za (vý)tvory mé lajk.
V běhu prázdnin pociťuji více než kdy jindy, kterak dnové jsou příliš krátké a rychlostí blesku si plynou a je jim to úplně fuk.
Co nového je u mne nedovedu říci, poněvadž ono se to všecko pořád jaksi mění, přičemž jak nejlépe v daném mžiku oka poznat, zda je to či ono opravdu zásadní? Těžko říci, viďte? Mohu tedy pouze tvrdit, že doposud nic tak zásadního nepřišlo a že se stavem probíhajícím jsem naprosto spokojená.
Jináč jsem průběžně na cestách a domů se vždycky navracím ráda, jelikož stesk po domově se postupně dostaví. Ale zážitků mám požehnaně a vzpomínek jakbysmet!
Ráda bych vyzdvihla Jeníčka, že se naučil plavat a je to prostě šikula! Rolnička mě zatím nikterak nerozčílila, ba spíše naopak, a je to príma! Já se rovněž snažím dělat pokroky a nikoho neštvat.
Na začátku prázdnin jsem psala, že mám čas sledovat spoustu věcí. To je vlastně pravda, avšak momentálně jsem se úmyslně odklonila od veškerých televizí a jiných masových médií, protože třeba po kliknutí na ihned.cz jsem rozčarována doslova ihned. (Často mám vzteka!) V černých kronikách již raději listovat nebudu, v rubrice o bulváru mi stačí jediný pohled na Pornellu Paštikovou a nejnešťastnější alkoholičku republiky a v tu ránu kvetu, z politického soudku je mně mdlo a vyjadřovat se o těch pánech z "vyšších pater" nehodlám, poněvadž bych musela býti sprostá, a to hodně! Mnohem radši a pozorněji proto sleduji obyčejné věci a pověstný obyčejný lid, neb tak mám klid.
Srpen vám, moji milí, přeji přesně takový, abyste s ním byli spokojeni, pročež každého z nás činí spokojeným ledaco. A tak vám vinšuju tu spokojenost. Apropo - i všední dny mohou být nevšední a zázraky se dějí, pakliže lidé chtějí. Však konec tmářství - (s)mějte se krásně a zkuste být, tím spíše šťastní!
K.