Leporelo dne tří sester
Jak ono to dneska vlastně bylo... Inu, i přes nápor veškerý - školový a kolový - zůstáváme přeživší, i když občas jde to s námi z kopce dolů, ale poté brzy opět nahoru, leč si (ne)úmyslně, a naštěstí nepříliš často, vzájemně vjíždíme do vlasů. To je tou láskou, že, ženy?
Na odpoledne naplánovaly jsme si společnou cestu do knihovny. Venku panují podmínky sibiřské, tudíž zvolily jsme cestu raději kombinovanou - tj. pěší chůze a... autobus? Ten leda na stometrový kus. Umíme si to zkrátka prima rozdělit. Ty nové autobusy jezdí navíc na nějaký plyn (na jaký přesně nevím), avšak při rozjezdech má to tedy glanc a sílu! My poté jen těžko, pro někoho zcela nepochopitelně, ubráníme se smíchu. Prostě stále tak trochu v pubertě, no.
Sestra má zakládala si na založení průkazu již dospěláckého, přičemž svou prosbu zopakovala asi čtyřem lidem z knihovnického prostředí, páč ten dělá to, ten zas ono. Nicméně žádost z úst sestřiných zněla čím dál tím kratší dobu a jasněji, neboť prošla jistou selekcí.
Nakonec půjčily jsme si knih dost, poněvadž člověk málokdy odolá osamocené duši, knížce, která z police jakoby volá si vás k sobě.
A následující okamžiky strávené v podniku našem oblíbeném, kde pojídají se věci ze zásady chutné a nezdravé. Na 100% vím, že většina holek, na těle sice dokonalých, přesto věčně nespokojených, by zůstala raději "u suchánků", avšak my nejsme takové, bo jsme raději ženy spokojené.
Náš cíl týdne byl jistý už od minulého týdne... Palačinky! Patrně zůstaneme i v dalších týdnech o této "akci P", která stane se jednou určitě tradicí.
Úkol byl splněn a my byly rády, že s plnými žaludky, sladkou chutí na jazyku a v přátelském duchu JSME, a to navíc SPOLU.
Další momentky zachytit daly by se slovy: povídání, mluvení, bavení, debatování, diskutování, vtípkování, pošťuchování. Většinou teď přichází řeč i na to co by - kdyby. Kdybychom já a Rolňa šly tenkrát na ten pajďák a Svatoňka na gympl... Je to nejspíše i tím, že, byť ještě zbývá nějaký ten čas, blíží se nám ročník čtvrtý a s ním i maturity, škola vysoká a kdoví? Odloučení? Proto pouta naše pevnější zdají se být a opravdu - jsou.
A touto fotografií končí stopy po ženách, které ještě nevědí, přesto znají své místo v kruhu přátelství, jenž je přístupný i uzavřený.
Cestou domů volaly jsme si celkem dvakrát... Co naplat?
Komentáře
Přehled komentářů
jak obrazová, tek textová. Ta kombinace obraz - text je pro Tebe přitažlivá a dá se říci, že i vhodná a účelná. Doporučuji v tom pokračovat a hledat různé kombinace (např. samostatný text + obrázky jako příloha atd. atd.). Pohrát si s tím a vymýšlet nové forma a kombinace (např. i kresby nebo jednoduché malby od kamaráda, který rád kreslí).
:-)
(Karolí, 18. 1. 2013 20:11)Klárinko, Kačenko, moje ženy nejmilovanější, duše nejdokonalejší!!! Ač Vás kolikrát chuť zavraždit (=úmyslně zabít...haha:-D), MILUJU VÁS STRAŠNĚ MOC! Vaše Rolnina...emočně založenááá
Parádní momentka
(logos, 27. 1. 2013 19:01)