Leporelo velikonoční
.... aneb příběh (dvou) velikých nocí
Celý příběh nám začíná ještě dříve před Velikonocemi....
.... 27. března ve škole? Asi tak nějak.
Ale pokračuje už mimo ni.
Mezi těmi všemi dekoracemi....
.... a mezi roztomilými lidmi.
V Litvínově Honzík a děda vyšlehali "babku chňapku", ta zase výbornou šlehačkovou buchtu.
Ani tady však nechybí obětní beránek.
Zde se zase odehrává drsný hokejový match.
Exkluzivní záběr - Jepice komponuje píseň.
V zápalu hudby.
V zápalu smíchu.
Pohodička i u piana.
Rolnička namísto televize.
Pár póz.
Potulný muzikant s kytarou.
Zachyceny samospouští.
Chyceny záchvatem smíchu.....
.... který stal se nebezpečným....
.... tedy ráno raději opustily jsme "místo A".
Cestou do "místa B" jsme dokoupily zásoby, přibraly jednu milou duši a nachystaly plné stoly....
A najaly si Kryštofa, který nám krásně hrál!
Kterak vypráví se a vypráví....
Čas utíká velmi rychle. Škoda.
Najednou byl opět večer a Svatoňka otevírá další lahev.
Sranda veliká a atmosféra úžasná!
Při našem setkání mrkly jsme i na Setkání v červenci.
A přišla noc.
Ráno (v 11:24) probrala nás voňavá káva a my se musely rozloučit.
Tož poklidilo se, však pár věcí ze stolu prostě nesmetete....
Ale času dost! Teď je teď.
Jsem šťastná a čekám v tichosti, než přijdou oni a pomlázka.
Bylo to nádherné. Díky (speciálně Rolně, Svatoňce, Leničce, Bucíkovi, babičce a dědovi, Marky, Z + V + M, rodině Šlechtovic a v neposlední řadě rodince mojí)!
Tak zase za rok!
HODNĚ ŠTĚSTÍ!