Vylévám se...
Musím se s vámi zkrátka podělit o dojmy, které ve mně zanechala má vlastní tvorba, a tudíž i vlastně já samotná.
Jsem ráda, že má tvorba má čtenost, a to poměrně velikou, což však vůbec neznačí to, že se vám počiny z rukou mých líbí, nýbrž jen fakt, že je čtete, přičemž se mohu jenom domnívat, zda letmo, nebo ne.
Přiznávám; tak trochu vždycky přivírám očka, když čtu si cosi ode mě, neb bojím se, co z textu celkově vyleze, poněvadž jak se mění čas, i já se měním s ním, a dokonce cítím, že každým dnem alespoň o něco málo navíc vím. Proto obávám se zcela oprávněně, abych nestyděla se sama za sebe. Ale upřímně vám sděluji, že se nestydím, ba naopak! Rozhodně vidím, a velmi dobře, své nedostatky, na kterých se budu snažit dále pracovat. Občas objevím i chybu pravopisnou, zač se vůbec nejvíce propadám, asi tak hluboce, jak hluboce jazyk český uctívám. Slibuji, že hrubky v textu nestrpím.
Někdy mívám nutkání být silně sebekritická. Vážně, protože chtěla bych, by má tvorba byla neotřelá, lidská, upřímná, přitom i originální a aby se vám, jako těm nejváženějším čtenářům, líbila.
Se vší pokorou shledávám pokrok ve své tvorbě básnické: ve svých rýmovačkách, básničkách, básních, rýmech, verších - poezii; již možná nejsem tak naivní, i když naivita patří k mé duši dobráka a jedná-li se o básně, dopracovala jsem se k tomu, že již splňují i formy a normy (chtělo to jen čas).
Deníček je mi potěšením psát. Je to obraz mých dnů, které jsou sice krásné, ale všechny ohromně jiné, a tak zaznamenávám si ve zkratce, co se semnou, kolem mě a se světem děje. Třeba, že se sama jednou k záznamům vrátím a dozvím se, oč kdysi běželo.....
Zjišťuji navíc stále více a víc, že psaní miluji nade vše. Jen stěží mi svědomí chuť k psaní odepře.
Slibuji si, slibuji vám, že tvorbu mou rozvíjet nechám a ne, že kdy začnu od píky – raději přidám nové rubriky!
Děkuju Vám!
Komentáře
Přehled komentářů
snažící se čtenáře přimět vyjadřovat se trochu jinak, než je zvyklý.
Zajímavý styl
(logos, 5. 1. 2013 20:19)