STOP vládě!
STOP VLÁDĚ… A CO BUDE DÁL?
Stop vládě, to tedy bylo hlavní heslo sobotního dne s datem 21. dubna 2012. Do ulic vyšlo spolem neuvěřitelných 100 000 nespokojených lidí, aby demonstrovali proti Nečasově vládě. Podmínky demonstrujících a odborářů byly jasné: demise vlády, předčasné volby a ukončení tvrdých ekonomických reforem, které mají nejhorší dopad na „obyčejné lidi“.
Sobotní demonstrace byla označena za největší demonstraci od roku 1989. Pochodem přes magistrálu se dav rozbouřených lidí dostal až k ohnisku demonstrace – k Václavskému náměstí. Zde byl připraven vyvýšený prostor pro promluvy k lidem, na nichž byla znát nervozita a kteří byli plni očekávání. Se svým projevem například vystoupil předseda odborů, pan Jaroslav Zavadil. Lidem byly shrnuty požadavky odborářů, zazněla zde ostrá kritika Nečasovy vlády a politické situace vůbec.
Sobotního protestu se účastnili lidé všech věkových kategorií, což značí, že politika naší republiky se týká a dotýká všech bez výjimky. Dokonce byly vypraveny desítky speciálních autobusů a vlaků, které umožnily dopravit nespokojené občany do samotného centra dění, do centra hlavní demonstrace. Pro demonstranty bylo připraveno malé občerstvení, třebaže většina lidí přijela i se svačinou. Demonstranti měli také vyrobené transparenty, na nichž stálo „Stop vládě“ a mnoho dalších sloganů a také pokřiků.
Celkově si myslím, že celá demonstrace byla úspěšná. Když vezmu v úvahu těch 100 000 lidí, mezi nimi demonstrující důchodce, studenty, matky s dětmi a další desítky „obyčejných lidí“…to už značí velkou nespokojenost a o české vládě to vypovídá „cosi“, samozřejmě v tom negativním smyslu.
A reakce těch, proti kterým celá protestní akce byla uskutečněna? Pan Nečas raději poslal jen své tiskové prohlášení, v němž demonstraci nezakazuje (ještě aby ano, když žijeme v demokracii), ale zároveň nechce dopustit tzv. politizaci. A co lídr opozice Sobotka? Ten se zase nebál vystoupit s proslovem, ve kterém vlastně vyjadřuje plnou podporu odborářům a nespokojenost „obyčejných lidí“ zcela chápe. Z toho lze vyvodit zatím jediné - dost dobře se chopil příležitosti využít nespokojenosti lidí a možná že ti ho za jeho „podporu“ podpoří ve volbách….
Celá demonstrace skončila odpoledne, asi kolem třetí hodiny. Zarážejícím faktem ovšem bylo, že pan Zavadil byl ještě tentýž den viděn „na jednom“, tedy na pivu, společně s jeho úhlavním nepřítelem, kterého ještě před chvílí ostře kritizoval – s panem Kalouskem! Co si o tom mají lidé myslet? To jest otázka pro hlavního pana odboráře….
A otázka pro bouřící se dav zní: co se bude dít dál, když Nečasova vláda padne? Jedním řešením jsou samozřejmě předčasné volby. Je jasné, že pravicovou stranu lidé volit již nebudou, poněvadž jaksi nechtějí přistoupit na drsné škrty a reformy, které nejsou ani trochu sympatické, byť jsou třeba, ale…
Proč vlastně lidé nechtějí přistoupit na výše zmiňované reformy? Tuto otázku si dovolím zodpovědět já, jako „obyčejný občan“, třebaže mi není ještě 18 let (snad to nebude vadit). Totiž, lidem se nikdy neříkají důvody, proč je třeba něco změnit, proč je třeba něco udělat jinak, proč se nyní zvednou daně, proč se bude platit školné…. Lidem se neříkají ani věci, o kterých se momentálně přemýšlí, jedná a diskutuje. Vždy se jen řekne, že se: zvyšují daně, nově se zavádí školné (zápisné) na VŠ, zvyšuje se DPH, snižují se platy, věková hranice odchodu do důchodu se zvyšuje…. Jak se to všechno potom má líbit těm „obyčejným lidem“!? Myslím, že je třeba ještě hodně zapracovat na komunikaci mezi politiky a lidmi! S lobbisty raději víc nepočítat.
A mají lidé ještě nějaké důvody k nespokojenosti a protestům? Dovolím si opět odpovědět já. Ano! O velmi špatné informovanosti „obyčejných lidí“ jsem se již zmiňovala. Mezi další, řekněme chyby, patří i jakési výhružky, které přicházejí z řad politiků. Výhružky toho druhu, že skončíme jako v Řecku, že zde bude velmi vysoké procento nezaměstnaných…. A co s tím nadělají ti „obyčejní lidé“!? Kdo je tady od toho, aby se staral o to, abychom se my, „obyčejní lidé“ měli dobře? Politici! Jsou pohádkově placení, mají nespočet výhod a věčně jsou viděni s chlebíčkem u pusy. Co z toho lze vyvodit? Jsou tam k ničemu a voláme po jejich výměně! Jak přirozené a logické…. Já za sebe bych byla pro vládu odborníků a zrušila bych ty tisíce zbytečných postů a funkcí, které jsou, podle mého názoru, naprosto dokonale přeplacené! Navíc, jejich existenci, bohužel, platíme my, „obyčejní lidé“ s průměrným platem! Směšné.
Dobře. Je zde snad nějaký další důvod k nespokojenosti? Ano! Nespravedlnost! V jakém smyslu? Ta bere 10 000 Kč a ten 100 000 Kč! Já se domnívám, že tyto veliké materiální rozdíly budou mít jednou nepěkný vliv na mezilidské vztahy, komunikaci a vůbec vnímání člověka. Je třeba s tím něco udělat! A co udělají naši politici? Sníží důchody, zavedou školné pro ještě nevydělávající studenty, propustí tisíce státních úředníků, takže ti zbylí jsou tam třeba za dalších pět lidí, přitom platy se nehnou z místa. A co slyšíte z televize? Plat jistého europoslance, který v podstatě jen reprezentuje naši zemi a vysedává si kdesi na banketu, je neuvěřitelných 150 000 Kč! Je to k vzteku, je to nemravné, není to spravedlivé!
A o platech politiků? Raději nemluvit. Z mého pohledu stále něco řeší tím způsobem, že se osobně napadají, věčně s něčím nesouhlasí, navrhují nevýhody jen pro „obyčejné lidi“, zatímco pro sebe a majetnější neopomenou nikdy nějakou tu výhodu. Jen žvaní a žvaní. A pod bradou se jim třese lalok! Co dalšího si o nich myslím je, že jsou snadnou ovlivnitelní (jsme pod nadvládou EU), bez problémů přijímají úplatky, tunelují a rozkrádají naši zemi. To my nikdo nikdy už nevymluví, poněvadž vím, o čem mluvím!
Je tedy vůbec ještě naděje na zlepšení politické situace? Ano. Vždy je totiž naděje. Jen se toho chopit. Jen nežvanit. Já si například uvědomuji, že musíme jaksi utáhnout opasky, aby se další generace měly lépe a nenarůstal už dál dluh naší země, ale kdo mi to takhle řekne? A kdo mi ukáže a zaručí, že se tyto nemilé změny provádějí spravedlivě, že si támhle pan poctivě vydělal těch svých 100 000 Kč….?
Řešení jsem již zmínila. Za sebe bych si přála vládu složenou z odborníků, zrušení zbytečných státních orgánů, které jsou pro státní rozpočet spíše zátěží a hlavně zlepšit komunikaci a informovanost na vlně politik – občan. Občan, ne „obyčejný občan“!